Na místě Staré myslivny byl v roce 1840 postaven nový lihovar, který stál původně severně od zámeckého pivovaru. Lihovar byl v roce 1894 přemístěn do Benešova a budova byla přestavěna pro účely pošty a školy a v Konopišti jí bylo přiděleno číslo popisné 2. Naposledy byla budova přestavěna podle návrhu věhlasného architekta, českého rodáka, Ludwiga Baumanna, který je mimo jiné autorem budovy Dolnorakouské obchodně - průmyslové komory ve Vídni, Ministerstva války a přestavby Nového Hofburgu. V této podobě se budova dochovala prakticky dodnes. Koncem minulého století zde byly prostory pro pohoštění prominentních účastníků mysliveckých honů v bažantnici Konopiště.

Vlastníkem zámku Konopiště a zakladatelem hospodářských objektů kolem zámku včetně budovy Staré myslivny byl Arcivévoda František Ferdinand Rakouský d'Este', následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. zámek Konopiště využíval jako domovské sídlo pro své tři děti a manželku Žofii, z českého šlechtického rodu Chotků. V závěru 19. století zámek zásadním způsobem přestavěl a upravil také jeho široké okolí. Následník trůnu byl nejen vášnivým lovcem a sběratelem loveckých trofejí, ale také sběratelem umění. Dne 28. června 1914 byl v Sarajevu na něj a jeho manželku vévodkiyni Žofii z Hohenbergu spáchán atentát, kterému oba manželé podlehli. Jeho smrt byla záminkou pro rozpoutání první světové války.